|
| |
|
|
Využití smart farming technologií při hospodaření na zemědělské půdě
Kovaříková, Jana
Bakalářská práce se zabývá základním teoretickým popisem metod smart farming technologií neboli metod precizního zemědělství při hospodaření na zemědělské půdě. Precizní zemědělství je směr, který se vyvíjel od počátku devadesátých let dvacátého století. Jedním z prvků precizního zemědělství je lokálně cílené hospodaření, které pracuje s půdní heterogenitou a obděláváním půdy za pomocí nových technologií. Optimalizace vstupů do půdy (minerální hnojiva, pesticidy atd.) a aplikace podle aktuálních požadavků rostlin, jsou jedním z cílů smart farmingu. Díky agrotechnickým postupům precizního zemědělství můžeme zvýšit efektivitu rostlinné produkce, snížit množství vstupů minerálních hnojiv a zvýšit jak ekonomický, tak environmentální stav. Cílem předložené práce bylo zhodnotit variabilní aplikaci základních živin (P a K) na vybraných pozemcích, které jsou obhospodařovány konvenčním způsobem za využití programu PREFARM. Samotný experiment byl realizován v zemědělské společnosti AGROSUMAK a.s., člen skupiny Spearhead Czech s.r.o.. Praktická část obsahuje srovnání paušální a variabilní aplikaci Draselné soli (zdroj K2O) a Trojitého superfosfátu (zdroj P2O5) na třech experimentálních pozemcích V rámci praktické části byly vytvořeny aplikační mapy pro doporučenou paušální a variabilní dávku hnojiv. Data o heterogenitě pozemků byla poskytnuta firmou AGROSUMAK a.s., která využívá systém PREFARM. V závěru předkládané práce jsou diskutovány výsledky a srovnány z ekonomického, environmentálního a agronomického hlediska.
|
|
|
Mapování půdních vlastností a ekonomické vyhodnocení variabilní aplikace zásobního hnojení
Blaha, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá mapováním prostorové nevyrovnanosti půdních podmínek pomocí vzorkování půdy. Vzorkování bylo realizováno v rámci výzkumného projektu NAZV QK21010247 na pozemcích zemědělského podniku Rostěnice a.s. Během léta 2022 bylo v nepravidelné síti odebráno celkem 1 018 vzorků půdy z plochy 1 838 ha. Na základě výsledků agrochemických rozborů půdy byla použitím prostorové interpolace vytvořena mapa zásobenosti fosforem. U sledovaných pozemků byla zjištěna velká variabilita, nejvíce zastoupena byla kategorie vyhovující a to na 57 % celkové plochy. Následně bylo porovnáváno 6 variant stanovení dávky zásobního hnojení fosforem. Dvě varianty byly uniformní (UNI_M3 a UNI_BK10) a čtyři variabilní (VRA_M3, VRA_BK10, VRY_M3 a VRY_BK10). Ekonomické hodnocení prokázalo pouze minimální rozdíly v nákladech, přínos variabilní aplikace byl ale pozorován v optimalizaci rozmístění živin v prostoru. Součástí práce je také rozsáhlá část příloh s mapovými výstupy a dávkami hnojení pro všechny pozemky.
|
|
|
Mapování heterogenity stanoviště pomocí metod a technologií používaných v systému precizního zemědělství
Šmoldas, Radomír
Diplomová práce „Mapování heterogenity stanoviště pomocí metod a technologií používaných v systému precizního zemědělství“ se zabývá heterogenitou pozemků ve vybraném zemědělském podniku Tršická zemědělská a. s. Práce začíná literární rešerší, která je stěžejní k pochopení a vypracování teoretické části práce. Stručně je popsáno precizní zemědělství a jeho cíle. Dále se literární rešerše zabývá problematikou mapování heterogenity pozemku a způsobem jejího sledování. V následující části se pojednává o globálních navigačních satelitních systémech, a to konkrétně o verzích, jež máme k dispozici a jejich přínosu pro precizní zemědělství. Literární rešerši zakončují kapitoly o dálkovém průzkumu Země a geografických informačních systémech. Práce pokračuje praktickou částí, která se zabývá heterogenitou vybraných pozemků v podniku Tršická zemědělská a. s. Nejprve jsou však popsány přírodní a výrobní podmínky zemědělského podniku a jeho vybavenost zemědělskou technikou. Na vybraných pozemcích byla sledována zásobenost makroelementů a pH a v programu ArcGIS vytvořeny mapy zásobenosti. Následně byly tyto mapy srovnávány s výsledky z roku 2021. Nakonec byly pro modelovou plodinu a výnos na pozemcích vytvořeny mapy doporučené dávky variabilního hnojení pozemku.
|
|
|
Influence of environment in host cells on heterogeneity of virulence factors expression in Salmonella
Mathéová, Paulína ; Černý, Ondřej (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Bakterie rodu Salmonela patří mezi významné lidské patogeny. Salmonela exprimuje několik faktorů virulence, mezi které patří i sekreční systém typu 3 kódovaný na ostrově patogenity 2 (SPI-2 T3SS) a jeho efektorové proteiny. Efektorové proteiny SPI-2 T3SS umožňují bakteriím kolonizovat hostitelské buňky, perzistovat v nich a používat je jako Trojského koně pro vlastní šíření po hostitelském organismu. Přestože je působení SPI-2 T3SS pro bakteriální populaci při systémové infekci nezbytné, některé bakterie tyto faktory virulence neexprimují a benefitují z jejich exprese ostatními členy populace. Podobná heterogenita exprese u jiných faktorů virulence byla ukázána jako klíčová pro jejich působení. Tato práce se zabývá studiem heterogenity exprese vybraných efektorových proteinů SPI-2 T3SS a jejich ovlivnění hostitelskými faktory (pH, ROS, RNS) působícími na bakterie během intracelulární infekce makrofágů. Pro detekci exprese efektorových proteinů na úrovni jednotlivých bakterií byl použit fluorescenční reportérový systém, jehož aktivita byla měřena pomocí průtokové cytometrie. Získaná data ukazují, že jednotlivé bakterie reagují na postupné snižování pH v okolí různě. Část bakteriální populace začne exprimovat zkoumané efektorové proteiny při vyšším pH než ostatní bakterie. Zatímco působení...
|
|
| |
|
| |
|
|
Heterogeneity of antigen-presenting cells in the thymus and its relevance for the establishment of central tolerance
Sýkora, Vojtěch ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Zásadní funkcí brzlíku je ustanovení centrální tolerance. V tomto procesu je testována autoreaktivita vyvíjejících se T-buněk. Autoreaktivní T-buňky mohou totiž způsobit autioimunitu v případě, že uniknou z brzlíku do periferie. Pro ustanovení centrální tolerance je důležité velké množství thymických antigen-prezentujících buněk, které prezentují antigeny vyvíjejícím se T-buňkám. Tato prezentace umožňuje rozpoznat autoreaktivní potencíál těchto T-buněk, které mohou být následně odstraněny nebo přeměněny na supresivní T-regulační buňky. V posledních několika letech bylo zjištěno, že tyto antigen- prezentující buňky jsou výrazně heterogenní a začíná docházet také k objevům molekulárních mechanizmů, které stojí za funkcí těchto buněk v ustanovení centrální tolerance. Tato práce shrnuje současné znalosti v oblasti heterogenity thymických antigen-prezentujících buněk a její význam v ustanovení centrální tolerance. Především se zaměřuje na konvenční dendritické buňky a post-AIRE medulární thymické epiteliální buňky. Popisuje také současné znalosti funkčních mechanizmů a regulace maturace thymických antigen-prezentujících buněk.
|
|
|
Sociální izolace v průběhu pandemie Covid -19 z pohledu osaměle žijících seniorů
Picková, Šárka ; Povolná, Pavla (vedoucí práce) ; Lejsal, Matěj (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice sociální izolace osaměle žijících seniorů. Autenticky zachycuje jedinečnou zkušenost seniorů z období pandemie Covid-19. Cílem diplomové práce je porozumět, zda si senioři myslí, že se proměnily jejich potřeby v období pandemie Covid-19 ve srovnání s obdobím před pandemií a dílčím cílem je dle výsledků výzkumu formulovat doporučení pro terénní poskytovatele sociálních a zdravotních služeb, praktické lékaře a samosprávy obcí s rozšířenou působností. Diplomová práce je zpracovaná metodou interpretativní fenomenologické analýzy. Teoretická část představuje pohled na sociální izolaci seniorů, rizikové faktory jejího vzniku a možnosti prevence na různých společenských úrovních. Zaměřuje se nejen na období pandemie Covid-19, kdy riziko vzniku sociální izolace výrazně ovlivnila přijímaná mimořádná opatření proti šíření nemoci, ale i na období před jejím vypuknutím. Empirická část prezentuje problematiku sociální izolace seniorů v období pandemie Covid-19 z pohledu seniorů samotných. Výzkumné šetření je navíc doplněno o zkušenost odborníků pracujících s cílovou skupinou seniorů. Z reálné zkušenosti účastníků výzkumného šetření vyplynulo, že se sociální izolace v oblasti potřeb seniorů interpretovaných prostřednictvím Maslowovy pyramidy v průběhu pandemie Covid-19...
|
|
|
Vojenské výcvikové prostory jako antropogenní refugia biodiverzity
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Marhoul, Pavel (oponent)
Vojenské výcvikové prostory jsou plochy využívané k výcviku ozbrojených sil. Jsou to tedy území vystavované intenzivním antropogenním disturbancím. Může se proto zdát paradoxní, že řada výzkumů zjistila na těchto plochách pozoruhodně vysokou biodiverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů. V těchto parametrech výrazně převyšují různé části okolní krajiny a můžeme je tak pokládat za refugia biodiverzity. Obzvláště významná jsou pro druhy vázané na ranně sukcesní stádia vegetace. Za biologickou výjimečností vojenských výcvikových prostorů stojí dva hlavní faktory. Prvním je jejich celková uzavřenost. Díky ní nebyla tato území vystavena působení negativních vlivů, jako je intenzifikace zemědělství nebo urbanizace. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik. Jeho působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů. To umožňuje koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. V současné době je ale biota vojenských výcvikových prostorů ohrožena opouštěním těchto ploch armádou. Ukončení disturbančního režimu, který pramenil z vojenských manévrů, totiž vede k postupné homogenizaci krajinné mozaiky, a tudíž k ústupu mnoha biotopových specialistů. Ohrožující je také následný ekonomický rozvoj těchto dříve uzavřených oblastí.
|
host ::
RSS.